Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čech nebo Evropan?

20. 03. 2010 15:10:20
Tuhle jsem měl možnost odpovídat v jedné netypické anketě, prováděné formou hry. Ta hra spočívala v tom, že se místnost rozdělila vpůli imaginární osou. Prostor od osy vpravo byl určen pro odpověď „ne“, prostor vlevo pro „ano“. Pak se položila otázka a lidé si stoupali relativně od osy podle jejich uvážení. Kdo se nalepil vpravo na zeď, vyjadřoval radikální NE. Kdo se motal okolo osy, buď nevěděl, anebo se jen mírně klonil na jednu stranu.

Byla to vcelku zajímavá podívaná. Padla řada záludných otázek. Máte rádi Václava Klause? Chtěli byste bydlet v domě s Araby? Jste pro registrovaná partnerství? K tomu i řada dalších veskrze osobních.

Jedna otázka mě však zaujala více než jiné.
„Připadáte si víc jako Čech nebo jako Evropan?“

Už jen ten základní nesmysl mě trknul – cožpak Češi nejsou Evropané? To je jako položit Číňanovi otázku, jestli je víc Číňan nebo Asiat! Asi by vykulil oči a netušil, co má odpovědět.
Samozřejmě jsem věděl, jak byla otázka zamýšlena. Správný výraz by byl asi euroobčan, ne Evropan.
A i přesto – cožpak člověk ztotožněný s EU nemůže být Čech? A naopak Čech se nesmí cítit jako občan EU?
To jsou mi novinky na tom světě. Navíc jsem se podivil, kolik lidí poklusem běželo do prostoru „Evropana“. Sám jsem byl na rozpacích. Však jsem Evropan, Evropu mám rád, ale jsem taky Čech a Česko mám taky rád. Nakonec jsem ostentativně zalezl do „české“ části místnosti. Tam nás bylo pouze pár.

Tohle černobílé vidění světa je mi proti srsti. Vytváří se skoro všude. Jednou jsou to „komunisti-nekomunisti“, jindy „modří-oranžoví“ a tady jde o stav „Evropané-antievropané“.
Třesky plesky, Evropan je jen zobecňující pojem. Nijak se nevylučuje být člen jednoho národa a zároveň Evropan, chcete-li, tak euroobčan.
Ani se pak nedivím, že leckdo je proti EU, když se tahle blbina lidem vtlouká do hlavy. „Ty jsi Čech, nesmíš být Evropan.“
Blbost!

Já to vidím stejně, jako jeden můj dobrý kamarád.
Když jsem v Evropě, například ve Francii. Tak je pro mě ta Paříž i Seina cizí. Nerozumím jim. Jazykem ani myšlením. Ale když se ocitnu, dejme tomu, v Pekingu, tak je to úplná odlišnost.
Všechno je jiné. V jazyku lidí nepoznáte základy slov, tradiční posunky nefungují a leccos si vykládají jinak. Vysvětlovat Číňanovi (chudák Číňan, pořád si ho tady půjčuju, budu ho muset vzít na naše dobré pivo) kde je Česko a že tu bylo kdysi nějaké Československo, dodat že vše bylo velké asi jako jeden jejich okres... to by bylo moc složité.
To jsem pak Evropan. Ono nakonec mezi turisty v takové zemi potkat třeba Brita či Němce není k zahození. Anebo rovnou Poláka. To je najednou radosti. Pár slov si rozumíte (však jich je plno na společném latinském základu) a zbytek dohádáte rukama a nohama. Rozhodně lépe, než s čínskou recepční v hotelu – pokud tedy neumí anglicky.
Při návratu z tak daleké ciziny člověka potěší i letištní dráha v té Paříži. Vše se to tváří nějak povědomě. Pak je Paříž víc „doma“, než Peking.

Završil bych to dvěma moudrými a pravdivými citáty.

Chceme-li být národní, musíme být mezinárodní.
T. Baťa

Mezinárodnost? Nebudeme vykládat, co již opakováno do omrzení, že mezinárodnost není beznárodnost a protinárodnost.
T. G. Masaryk

Autor: Petr Štěpán | sobota 20.3.2010 15:10 | karma článku: 12.81 | přečteno: 934x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Pavel Chalupský

Koho se naše demokracie bojí?

Povím Vám životní příběh jednoho policisty. Psal se rok 1980 a po ukončení nástupní policejní školy byl společně s dalšími 150 kolegy na rok ROZKAZEM převelen k ochraně státních, vládních budov. Zdůrazňuji ROZKAZEM.

20.10.2017 v 9:27 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 338 | Diskuse

Pavel Liprt

Za práci pro vlast by se platit nemělo

Současné a patrně i budoucí obyvatele Sněmovní ulice spojuje to, že u nich není nouze o „zábavu“. Politici si předávají pomyslný štafetový kolík trapnosti a lidé nevědí, za kterého se mají stydět víc a koho mají volit.

20.10.2017 v 8:51 | Karma článku: 9.86 | Přečteno: 163 | Diskuse

David Jaroš

Jsem homosexual – proto jsem prohrál – určitě!

Včerejším dnem (19.10.2017), pan Matěj Stropnický udělal takzvaný coming out (https://www.novinky.cz/domaci/452407-jsem-gay-sdelil-den-pred-volbami-lidr-zelenych-stropnicky.html ), tj. přiznal se ke své orientaci. Nyní než budu

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.63 | Přečteno: 761 | Diskuse

Blanka Fay

Ortel ve Slavíku, Land Rover v garáži a máslo za pět korun..

Myslela jsem si, že to vzdám. Nač se znovu pokoušet o něco, co se nepovedlo. Jenže pak mi to došlo. Nelze se vzdát něčeho, co tolik milujete. Nelze se vzdát naděje.

20.10.2017 v 7:29 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 405 | Diskuse

Jan Hurka

...k národu. II opravené vydání

Milý národe, opět jsou tu volby, ty jsi údajně jiskrou, z které ...požár zaplane a po.... volbách se nic nestane. Je pozoruhodné, jak najednou všichni ví, co občana trápí a jaký nešvar cloumá společností. Určitě nejen já, zírám,

20.10.2017 v 7:15 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 96 |
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2151
Student Univerzity Karlovy


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.