Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když děti staví bábovičky aneb Konference ve Wannsee

1. 02. 2010 19:33:55
Tak jsem viděl film Konference ve Wannsee. Ten se zabývá touto významnou historickou událostí, která radikálně změnila náhled lidstva na sebe samo.
Tady se vše odehrálo - zámecek u WannseeTady se vše odehrálo - zámecek u Wannsee

Pro ty, kteří neví, o co šlo (jakožto já jsem to před nedávnem nevěděl) přednesu stručný popis.
To se vám jednou takhle v zimě roku 1942 sjelo pár nacistických pohlavárů. Nebylo jich málo, stačí, když zmíním Adolfa Eichmanna a pro Čechy nechvalně známého Reinharda Heydricha.

O co šlo už se dá téměř vydedukovat z těchto jmen. Konference ve Wansee měla vyřešit tak zvanou „židovskou otázku“. Tedy nic menšího, než „kam“ nenáviděné Židy deportovat, což v německém nacistickém atlasu záhy znamenalo jen jedno místo – záhrobí.

Konference ve Wannsee byla přísně utajenou událostí, nikdo o ní nesměl vědět. Byla uspořádána na popud samotného führera Adolfa Hitlera (jo, nemohl vidět krev, ale prsty v masových vraždách měl, ač vám to člověk z Národního odporu tisíckrát popře).
Eichmann se postaral o zničení všech důkazů, které by mohly o existenci této konference pojednávat. A ejhle, ono se mu to nepovedlo. Jinak bych Vám dnes o této události nepsal, ba ani film by nebyl natočen.

Když písař Martin Luther vytvářel spisky pro každého účastníka, měly být všechny zničeny. Jen ten jeho se jaksi pozapomněl zničit a je tedy jediným důkazem o konání konference. Naštěstí je téměř doslovným přepisem diskuse, která ve Wansee proběhla.
Chtěl-li někdo pochybovat (i přes nepřeberné množství nezvratných důkazů) o holocaustu a masovém zabíjení Židů a dalších lidí (vzpomenout můžu i statisíce Čechů), tak tento přepis ho musí utvrdit v tom, že plynové komory nepostavili Poláci jako svůj Disneyland.

Však taky proč by to dělali, do Osvětimi i Osvětimi-Březinky se dostanete zadarmo a tak by to byl velice nehospodárný marketingový tah.

Ale zpět k filmu.
Kdo by řekl, že film odehrávající se prakticky v jedné místnosti bude tak zajímavý, ba dokonce napínavý.
Ne, nemá kladnou postavu – chvilku se do její role staví Dr. Stuckart, nicméně musíme mít na paměti, že je stále ideologicky nacistou a že Židy víceméně pokládá za nepřátele. Navíc jsou jeho protesty vskutku marné.
Chvilku toho „klaďáka“ zastává i Freisler, ale to jen z byrokraticko-právnického hlediska. Zkrátka se mu nelíbí, že Heydrich hodlá porušovat jím vytvořené zákony o rasovém původu. Hádky o tom, zda třetinový Žid je Němcem nebo ne patří k nejvíc šokujícím částem filmu.

A o co tedy jde? No jak se s Židy vypořádat. Ale těm lidem nejde o to, jestli je někam pozavírat, nebo je pozabíjet (jo, mluví o lidech – mužích, ženách a dětech), oni jen přemýšlí, zda ideologie připouští jejich existenci, pokud jsou Německé říši prospěšní.
Němečtí muži jsou totiž potřeba na frontě a Němky na všechny dělnickou práci nestačí – Židé jsou vhodným pracovním nástrojem. Jenže proti tomuto návrhu se staví většina členů konference. Přeci nepostaví celé hospodářství říše na „špinavých“ Židech.

Norimberské zákony

Norimberské zákony - vypadá to jako dětská hra, přitom šlo o životy statisíců lidí

Zde každému dojde, co byl nacismus za šílenost. Ne jen zlo, ale šílenost.
Oni totiž s lidmi židovského původu nakládají jako s věcmi, jako s materiálem. Perou se o to ne, jestli je zabít, ale jestli předtím některé z nich zneužít a až pak hodit na hromadu.
A nakonec je zajímá, jak moc bude zabíjení nákladné a jakým způsobem bude probíhat. Základním parametrem není lidskost, ale silné nároky na morálku vojáků, resp. popravčích. Aby se jim z toho střílení lidí neudělalo ouvej.

Když nakonec Reinhard Heydrich rozežene všechny pochybnosti o tom, že by Židé byli „problémem“ Říše v dalším desetiletí, najedou se všichni pohlaváři předhání, kdo bude v pořadí „čištění“ první.
SSman z Lotyšska si naříká, že tisíce Židů už zabili jeho vojáci a že jich tam „dost“ stále zůstává.

Velitelé z Generálního Gouvermentu (Polsko) Heydricha prosí, aby jim pomohl, protože mají „přeplněná ghetta“ a další „příliv“ Židů (do Osvětimi atd.) nezvládnou.
Jenže Heydrich je neúprosný a má svůj pořadník – nejdřív Říše, pak zbytek.
A není náhodou, že si nejprve „vyčistí svůj dvůr“, tedy že první půjdou Židé z protektorátu Čechy a Morava – do Terezína a pak dále na východ.

Když se na film díváte, tak ho musíte sledovat s otevřenou pusou.
Slyšíte, jak létají astronomická čísla nevinných obětí – kolik lidí dokáží povraždit (pardon, deportovat) za hodinu.
Jak se handrkují o to, kdo bude první ve vyhlazování, aby už měl „klid“. A podobně.
Přišlo mi to, jako když se hádají děti, kdo si postaví první bábovičku. Nejhorší na tom však je, že jde o historickou událost – o pravdu. Ti lidé toto opravdu říkali a takto mysleli!
Neskutečné. U tohoto filmu, který je sám o sobě tak nenásilný, vám dojde, jakou bezohlednou krutost vyznávali nacisté. Jakým zlem byli pro náš národ a pro lidstvo.

Když bych měl hodnotit samotný film, který pracuje s tak náročným, závažným a šokujícím tématem, tak předat jakési poselství se mu povedlo.
Patří mezi nejzávažnější a nejpovedenější historické filmy – a to neobsahuje příliš mnoho údajů, ani bitev (jak to bývá zvykem).
V něčem je na tom hůře. Sice se odehrává tam, kde by měl, nicméně herci byli vybráni naprosto katastrofálně. Nevím proč Klopfer vypadá spíš jako Bühler a Bühler by zas měl hrát spíš Hendricha.
Samotný Heydrich vypadá jak kdyby utekl z Pomády. Ne, postavy se nepovedly.
A nakonec ani český dabing (jehož já jsem obvykle zastáncem), ten je též bídný.

To však není tak důležité, poselství filmu je to hlavní.

Když film skončí, jste rádi, že sedíte u obrazovky a jste živi a zdrávi. Že za okny je klid a ticho, nehrozí střelba nebo nesyčí plyn (resp. nesypou se granule Cyklonu B).
Dokonce i ten rej a štěkot v Poslanecké sněmovně je jakousi zárukou klidu a bezpečí – špatná demokracie je pořád lepší, než sebedokonalejší totalita. A to přesně tento film dokazuje.

Jediným potěšením z filmu nám může být, že ta bezcitná zrůda – Reinhard Heydrich – zemřel rukama československých vojáků a navždy se tak Čechoslováci proslavili jako Ti, kdo zabili druhého nejvýše postaveného muže Říše. Sláva jim! Vděčné může být celé lidstvo.

Autor: Petr Štěpán | pondělí 1.2.2010 19:33 | karma článku: 12.38 | přečteno: 1488x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Špurek

Čo Je Zapísané V Starom Oblúku

báseň Janka Neriho báseň Janka Neriho báseň Janka Neriho Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Starom Oblúku Čo Je Zapísané V Sta

17.8.2017 v 15:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 83 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Kampak zmizeli rodiče?

Školy dnes úkoluje kdekdo. Teď se přidali také čeští zubaři. Novopečený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler chce stomatologickou osvětu po učitelích.

16.8.2017 v 14:55 | Karma článku: 21.93 | Přečteno: 701 | Diskuse

Martin Braun

Despacito - letní rozhlasový armaggeddon

Asi se najde jen sotva někdo, kdo tuhle hrůzu ještě neslyšel. Hraje všude. Kteroukoliv stanici naladíte, ozve se Despacito a to dokonce i na těch rockových.. A jak jsem se doslechl, podobný virus přepadl i Česko.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 615 | Diskuse

Richard Mandelík

Letní slavnosti staré hudby II.

Do Tróje se vracíme v poslední červencový den dávno poté, co svatá Markyta hodila srp do žita. Zato však Janoušková Markyta se ozvala a naplnila mě tak v horkém létě chladivou radostí.

16.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Richard Mandelík

Letní slavnosti staré hudby I.

Letošní ročník dle tematického zaměření sluje Versailles. Koncerty budu řadit za sebou bez dalšího třídění. Půjdou tedy spojitě v čase, avšak látky mnoho, proto chystám dva díly.

15.8.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2144
Student Univerzity Karlovy


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.