Jak jsem se stal vlastencem

20. 01. 2010 12:01:15
Je to vskutku prostý příběh.Titulek Vám nejspíš lže, protože vlastencem jsem se ani v konkrétní chvíli nestal, jakože jsem si ten fakt uvědomil.To bylo tehdá před pár lety. Pohodlně jsem si seděl v křesle v obýváku a jako každý den sledoval večerní zpravodajství.
Ceskoslovenská vlajka, Národní památník na Vítkove
Ceskoslovenská vlajka, Národní památník na VítkoveP. Štepán

Náš stát akorát vypravoval vojenské lékaře do Afghánistánu a reportéři byli při tom.

Vojáci stáli seřazeni v pozoru, oděni do pískových maskáčů a chystali se na odlet. Předstoupil před ně ministr obrany a měl krátký a docela pěkný projev.
Zmiňoval proč vojáci do Afghánistánu letí, jaké hodnoty zastávají, jak se mají chovat a reprezentovat svoji vlast a nakonec se rozhovořil o naší vlajce. Mě mrazilo v zádech a zaujatě jsem ho poslouchal.
V tu chvíli, při slovech o vlajce, mi to došlo – já jsem vlastenec.



I když myslím, že kořeny mé „lásky k vlasti“ (jakkoliv pateticky to zní) se táhnou hlouběji do dětství.
Dost za to vděčím babičce z máminy strany, která mi jako jedna z prvních vyprávěla o Masarykovi, první republice, Sokolu (jehož byla členem), o druhé světové válce, Heydrichiádě, Lidicích a tak dále. Však to byly mimo jiné také tóny sokolských vlasteneckých písní, kterými nás se sestrou uspávala.
Neopakovatelně emotivně dokázala zazpívat „Stáli sokolíci“, i teď mě při vzpomínce skoro teče slza po tváři. A když znělo „Lví silou“, tak se člověku naopak rozzářil úsměv na rtech. To ona mi věnovala obrázkový časopis formátu A3 s fotografiemi Tomáše Garrigue Masaryka. Nedávno jsme si dokonce oba koupili mapu České republiky, jež byla přílohou Lidových novin. Dneska se shodneme na tom, že Praha je daleko krásnější než Paříž... což je nesporný fakt.

Koneckonců i můj táta, i když mnohem méně uvědoměle, měl vždy vlastenecké cítění. Už jen to, že si nikdy nekoupil jiné auto, než značky Škoda. Sice dávno v rukou Němců, přesto něco českého na nich stále je. Třeba dobré motory.
Vzpomínám si i na dědovy příběhy o ruské okupaci v roce 1968 nebo jeho lásku ke krajině Lužických hor, kde máme chatu... Mimochodem, i ten se nakonec uchýlil k novým „škodovkám“.

Takže z těchto malých střípků jsem tento zajímavý pocit, nešvar a nebo snad jen „kouli na noze“ získal. A nijak toho nelituji.

Už od dětství jsem měl rád když naši sportovní reprezentanti vítězili nebo se dobře umisťovali. Miluji úspěchy našich vědců, umělců, stavitelů, inženýrů, architektů, strojařů, kuchařů, cestovatelů a mohl bych pokračovat donekonečna. Zkrátka našich lidí.

Jo, mám rád lidstvo jako takové a jeho úspěchy (zvláště na poli vědy). Ale ten český mě potěší vždy víc.

No a ta naše krajina... hezká jako i jinde na světě, jenže tady mi rozumí, tady vím, co si můžu dovolit, jaké zvíře mě může kousnout a jak tu chutná pivo. A pak... i ta čeština a její nářečí jsou krásné. Vůbec, to všechno. I ty naše holky. No ne? :-)

Takže tak to bylo, možná to tak ještě bude... uvidíme.
Víc dneska nic, bo k definicím se nehodlám pouštět. Víte vůbec, jak je těžké definovat pojem vlastenectví, vlast nebo národ? Pfff, někdy to zkusím. Bude sranda.
Jde totiž o věci hodně subjektivní a co člověk, to jiný názor. O tom tedy někdy příště.

Autor: Petr Štěpán | středa 20.1.2010 12:01 | karma článku: 13.89 | přečteno: 1159x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

I duše mohou plakat

Někdy potkáte někoho, bez koho už nedokážete žít..., a tak, když vás osud rozdělí a pak následně zase spojí, neváháte ani chviličku... Pro Marušku...

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 |

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 243 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 1495 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 474 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |
Počet článků 25 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2438

Chtěl bych přispět do diskuse o Evropě.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...